IMUNNÍ VŮČI STRACHU
26. den: Neboj se, jen věř
Když se modlíme a věříme, jedná Pán v náš prospěch!
„Ježíš jim na to řekl: ‚Mějte víru Boží. Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: »Zvedni se a vrhni se do moře« a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít. Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít‘“ (Marek 11,22-24).
Pán má zalíbení v tom, dělat pro nás to, oč ho požádáme, když vykročíme ve víře! Víra těší Boha a upoutává jeho pozornost. Pokud my věnujeme pozornost jemu, věnuje on pozornost nám. Když hledáme, jak se mu zalíbit, on hledá, jak potěšit nás a dává nám to, oč ho žádáme
„Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají“ (Židům 11,6).
Naše víra v Krista z nás dělá členy vítězného týmu! On přemohl svět, aby i ti, kteří byli pro jeho Království získáni, přemohli svět spolu s ním! „Vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra“ (1. Janův 5,4). Židům 11,1 říká: „Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme.“
Pátá kapitola Markova evangelia přináší záznam o dvou lidech, kteří navzdory ničivým okolnostem jednali ve víře. Jairos právě požádal Pána, aby přišel uzdravit jeho umírající dceru, když se k Pánu vztáhla i žena s krvotokem. Přišla si k němu pro uzdravení tím, že se ho dotkla. Bible říká, že uvěřila, že pokud se dotkne třeba jen Ježíšových šatů, bude uzdravena!Jak ohromující víra! Ježíš se okamžitě zastavil a zeptal se, kdo se ho dotkl. Když vyslechl její příběh, řekl jí: „Tvá víra tě uzdravila...“ „Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: ‚Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?‘ Ale Ježíš neposlechl to, co říkali, a řekl představenému synagogy: ‚Neboj se, jen věř!‘“ (Marek 5,35-36).
Jairos si v tu chvíli musel vybrat, komu bude věřit – Pánu anebo poslovi, který na vlastní oči viděl jeho mrtvou dceru. Čí slovo má větší váhu? Ježíš k Jairovi okamžitě promluvil: „Neboj se, jen věř.“ V podstatě mu tím říkal: „Vím, co jsi viděl. Vím, co jsi právě od posla slyšel. Chci ale, abys svůj zrak nespouštěl ze mě. Chci, abys teď důvěřoval mému slovu více, než všem ostatním slovům. Nedovol této zprávě zasít pochybnost do své mysli, protože já pořád mířím do tvého domu! Nerozmyslel jsem si to. Nejsem tou zprávou zviklán. Nejdu pozdě. Jen mi důvěřeuj!“
„Chraň mě, Bože, neboť v tobě hledám útočiště “ (Žalm 16,1).
Když slyšíme zprávy příliš zlé na to, abychom uprostřed nich mohli zvítězit, nesmíme spoléhat na vlastní rozumnost. Boží moc se vymyká přirozenému rozumu. Bůh je schopen učinit věci převyšující naše prosby, myšlení a představy!„Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky“ (Přísloví 3,5-6). Musíme být pevně zakotvení v této víře a neochvějné naději v Kristu, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný!
Zdroj: Upraveno z „God’s Promises for Healing & Hope.“
