Venezuela
Neotřesitelná víra
Při psaní tohoto dopisu žasnu nad Boží dobrotou. Příběh, o který se s vámi chystám podělit, je příkladem pozoruhodného načasování. Sami jsme jej nemohli v žádném případě naplánovat – zařídit to mohl jedině Bůh.
Z mých posledních dopisů již víte, že nám Bůh letos velmi silně položil na srdce Venezuelu. Cítili jsme velkou naléhavost reagovat na dveře, které se v této zemi náhle otevřely. Vedoucí CfaN již dva roky v zemi pořádají Fire Campy a budují vztahy se stovkami místních sborů.
Všechno to směřovalo k Velké evangelizační kampani CfaN, která má letos proběhnout ve Valencii. Zažili jsme neuvěřitelnou přízeň na nejvyšších místech, spolu s výrazným pocitem očekávání a jednoty mezi církvemi. Přípravy na kampaň jsou nyní v pokročilé fázi.
Právě proto Alejandro a Rachel Escobarovi – zkušení organizátoři kampaní CfaN – byli právě ve Venezuele, když došlo k dvojitému zemětřesení. Byli právě v závěrečných dnech své 19denní cesty, během níž vedli skupinu 27 evangelistů při mládežnických kampaních, kázali ve věznicích a setkávali se s místními církvemi kvůli plánování nadcházející kampaně.
Jeden z evangelistů z našeho týmu, Fabian Lösslein, popsal okamžik, který všechno změnil.
„Právě jsem odešel z velkého setkání pastorů. Shromáždili jsme všechny pastory v jedné církvi a po skončení setkání jsem jel domů. Najednou se všechna auta na dálnici zastavila. Moje první myšlenka byla: ‚Okradou nás? Co se to děje?‘ Pak jsem uviděl, jak se auto hned vedle mě třese, a okamžitě mi došlo, že jde o zemětřesení.
Moje žena a tři děti byly v bytě ve 24. patře. Celá budova se třásla. Moje děti doslova padaly ze stěny na stěnu. Pán ke mně jasně promluvil: „Já jsem tvá pevnost. Jsi v bezpečí.“ Půl hodiny po zemětřesení už děti ležely v posteli a tvrdě spaly – zažívali jsme naprostý pokoj, který převyšuje veškeré chápání.“
Ani jeden z 27 evangelistů v týmu neutrpěl žádnou újmu.
Být Ježíšovýma rukama
V důsledku zemětřesení byly přípravy na kampaň dočasně pozastaveny. Alejandro a Rachel, kteří si za poslední dva roky vybudovali síť církevních vedoucích, se zamysleli nad tím, jak by mohli ve vzniklé situace být Ježíšovýma rukama. Namísto pořádání modlitebních setkání a poskytování rozhovorů médiím nyní rozváželi jídlo, vodu a léky zoufalým lidem, kteří přišli o své domovy. Hledali příležitosti, jak pomoci ve službě místním církvím, a vrhli se do práce, aby jí udělali co nejvíce.
Alejandro pochází z Venezuely a již více než osm let vnímá, jak k němu Pán promlouvá o velké sklizni v této zemi. Vyprávěl:
„Jakmile nastalo zemětřesení, byli jsme jediným křesťanským zásahovým týmem přímo na místě – jen Rachel a já.
Od té doby se k nám přidalo ještě několik lidí a sestavili jsme malý záchranný tým. Matias Toivanen přiletěl až z Finska do Venezuely poté, co se znovu otevřela letiště, aby začal mobilizovat evangelisty po celé zemi. Další absolventi Jesus Campu a evangelisté z Bootcampu CfaN přijeli pomáhat kázat evangelium, spolupracovat s místními církvemi a podporovat humanitární úsilí současně s evangelizací. Lidé mají neuvěřitelnou touhu po naději.
„V zemi máme přes 700 vyškolených evangelistů. Ve Valencii, kde jsme měli základnu, působí asi 250 evangelistů z Jesus Campu. Mobilizují se z vlastní iniciativy a mnoho církví pracuje bez přestávky. Slyšeli jsme příběhy o vytrénovaných evangelistech, kteří vyrazili zachraňovat lidi a dokonce kázali evangelium těm, kteří uvízli v troskách, a sdíleli s nimi Ježíše, zatímco byli ještě pohřbeni v sutinách. Ačkoliv neměli vybavení, aby je vykopali, přinesli jim naději a modlitbu.
„I když byl náš hlavní tým malý, měli jsme obrovskou podporu od stovek evangelistů, které jsme v uplynulých letech vyškolili, a také od místních církví. Nyní spolupracujeme s nespočtem církví, členy poradního sboru a významnými církevními denominacemi ve Valencii. Spojili se s námi, abychom společně šířili evangelium. Přivážejí týmy a humanitární pomoc a my se k nim přidáváme, abychom zajistili evangelizační část. Například rozvážejí matrace a jídlo, načež se shromáždí zástup lidí, kterým my kážeme evangelium. Pořádáme mini-kampaně přímo v centrech humanitární pomoci.“
„Bůh mě ušetřil, abych mohl sloužit“
Několik dní po zemětřeseních navštívil Alejandro církev v samém srdci města La Guaira, jedné z nejvíce postižených oblastí, kde se zřítilo přes 165 budov.
„Navázali jsme tam kontakt s malým sborem a setkali se s pastorem jménem Israel. Vyprávěl nám svůj srdcervoucí příběh. Ten den tam měli bohoslužbu za uzdravení a osvobození. Jen pár minut po skončení bohoslužby udeřilo zemětřesení. Přišel o 20 členů sboru. On sám byl zasypán troskami a kdyby ho jeden z členů sboru nevytáhl ven, jistě by zemřel.
Jednou ze služeb zmíněné církve byl program potravinové pomoci dětem, v rámci něhož se ve velké budově podávalo jídlo stovkám dětí. Během zemětřesení se tato budova zřítila a všechny děti uvnitř zahynuly. V církvi byla zeď pokrytá malbami od dětí – kresbami s vzkazy jako „Ježíš je můj přítel“ a biblickými verši. Všechny děti zemřely, ale všechny znaly Ježíše.
Mohlo by nám něco ještě působivěji připomenout naléhavost evangelia?
Ten příběh mě opravdu zdrtil. Největší dojem na mě však udělalo, když pastor Israel řekl: „Měl jsem zemřít. Bůh mě z nějakého důvodu zachránil. Jsem naživu, abych mohl dál pomáhat lidem a budovat jeho království.“ Od zemětřesení on a další lidé pracují dnem i nocí – zachraňují lidi, zajišťují jídlo a vodu. Řekl: „Pokud kuchař už nemůže vařit, budu vařit já. Bůh ušetřil můj život, abych mu sloužil, pomáhal lidem a zvěstoval jim evangelium záchrany.“
Matias Toivanen vyjádřil hlubokou touhu po Bohu, kterou místní vnímají:
„Neviděl jsem zde žádný cynismus vůči Bohu. V této zemi v současné době nejsou žádní ateisté a srdce lidí jsou vůči Pánovým věcem velmi vnímavá. Bůh nás posiluje a svěřil nám úkol zvěstovat lidem dobrou zprávu. Lidem předáváme Boží lásku. Zatímco jim pomáháme, zároveň se za ně i modlíme. Mluvíme s lidmi o věčné naději, o trvalém životě, který nemůže být zničen, a jednoduše lidi přivádíme do Ježíšovy náruče.
Každý den vidíme stovky lidí reagovat na evangelium. Obrátilo se jich už přes 9 000 (pouhých deset dní po zemětřeseních).“
Bůh má plán pro Venezuelu
Jak úžasné je být svědkem tohoto dění. Bůh působil ve Venezuele už dlouho předtím, než tuto zemi zasáhla zmíněná tragédie. Pokládal nové základy, povolával stovky evangelistů a spojoval srdce křesťanů. Nyní, v době otřesů a zkoušek, se právě Kristovo tělo výzvě postavilo čelem. Kdekoliv křesťané lidem podávají pomocné ruce, se zároveň káže evangelium.
Boží čas pro Venezuelu je právě teď!
Myslím, že není třeba vás dále přesvědčovat o pravdivosti toho, co nám Pán ohledně Venezuely předem sdělil. Pro tuto zemi, která tolik trpěla a stále trpí, právě nastal ten správný čas. Nejsme jediní, kdo si to myslí. Když naši organizátoři kampaně hovoří s místními výbory a poradci, všichni se zcela shodují na tom, že Venezuela nyní potřebuje evangelium více než kdy jindy.
Přípravy na kampaň budou co nejdříve pokračovat a těším se, až vám k tomu brzy poskytnu více informací. Prosím, modlete se i nadále za obyvatele Venezuely, za místní církve, které se postavily této obrovské výzvě, i za náš tým, který hledá Pánovo vedení pro nadcházející kampaň. Jasně slyšíme, co Pán má na srdci ohledně Venezuely – buďme připraveni na to, co tam Bůh naplánoval.
Společně s vámi v evangeliu,
evangelista Daniel Kolenda
(spolu s celosvětovým týmem CfaN)
