Znamení Ježíšova návratu

Biblické studie

Znamení Ježíšova návratu

V dnešní biblické studii se budeme zabývat čtyřmi znameními Ježíšova blížícího se návratu na zem, o nichž – mimo jiných dalších – hovoří Bible.

1. Každodenní život lidí na zemi se nezmění.

Učedníci se Ježíše ptali na znamení posledních časů. Řekl jim, že za znamení konce nemají považovat různá neštěstí a katastrofy – války, válečné zvěsti, povstání národů proti sobě navzájem, zemětřesení a hladomory. K těm totiž dochází neustále. Život lidí bude v posledních časech stejný jako od počátku a nebude se ničím vymykat normálu – lidé se budou ženit a vdávat, jíst a pít, spát a pracovat. To všechno se bude dít až do dne Jeho příchodu, který přijde nečekaně, jako zloděj v noci.

2. Ježíš vysloveně zdůraznil, že povstane mnoho falešných proroků, falešných učitelů a falešných mesiášů.

Písmo hovoří o zjevení Antikrista. Podvodníci hráli vždy aktivní roli v tomto zlém světě. Jejich satanský charakter se projevoval zvrácenostmi, které činili – často dokonce v Božím jménu. Masové vraždy byly prezentovány jako náboženské oběti Bohu. Stránky historie zaplňuje krev mučedníků –  Božích mužů i žen, kteří pro pravdu zaplatili tu nejvyšší cenu.

V 19. století začala po světě povstávat různá falešná učení. V západním světě se například objevilo „liberální“ antikřesťanské hnutí, které nastoupilo s velkou razancí a agresivitou. Tisíce církví se staly šiřitely nevěry, popírající Boží moc. V poslední době se světem rychle šíří ateismus se všemi jeho negativními projevy. Lidé jsou na jednu stranu velice pověrčiví, pravdu však přehlížejí. Kulty zaměřené na spiritismus, paranormální aktivity, panteismus a sílu myšlení znásobily svůj vliv a rozrostly se o stovky nových přívrženců. Někteří lidé se sice hlásí ke křesťanství, ale popírají základní pílíře křesťanské víry. Jak řekl Ježíš, „svádí druhé a sami byli svedeni“.

Půda je připravená pro Antikrista, ať už bude vypadat jakkoli. K naplnění svých cílů si nyní může použít jakýkoliv kult, který popírá pravého Krista, a každé člověkem vymyšlené náboženství a přetvořit jej v jednotnou celosvětovou antikřesťanskou organizaci doprovázenou falešnými zázraky, znameními a divy. Vše je připraveno.

3. Znovuobnovení Izraele.

Ve 43. a 44. kapitole proroka Izajáše byla předpovězena budoucnost Izraele. „Přivedu tvé potomstvo od východu, shromáždím tě od západu. Severu řeknu: Vydej! A jihu: Nezadržuj!“ A dále říká: „Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok.“

Ti, kdo nyní vkládají svou důvěru v Božího Syna, Ježíše Krista, jsou nazýváni „vyvolenými“, stejně jako byl již dávno vyvolen lid Izraele. Ježíš řekl: „Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral vás“ (Jan 15:16). Zároveň svým učedníkům řekl: „... a budete mi svědky...“ (Skutky 1:8). Židé svědčí o Hospodinu (Jahvem) a křesťané jsou svědky Kristovými. Společně se stávají jedním ze znamení posledních časů.

Ježíš to popsal prostřednictvím následujícího podobenství: „Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko. Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, že je to blízko, přede dveřmi“ (Matouš 24:32-33). V současné době již fíkovník (Izrael) vykazuje známky toho, že se blíží Boží léto. Bůh před časem naplnil to, co zaslíbil již před tisíciletími: Izrael se stal svrchovaným národem, který byl znovuobnoven na svém původním místě – v zemi, která mu vždy náležela.

4. Obnovená církev

Izajáš předpověděl i další znamení konce, kterým je vylití Ducha Svatého na církev. „Vyleji vody na žíznivého a bystřiny na suchou zemi. Vyleji svého Ducha na tvé potomstvo, své požehnání na tvé potomky“(Izajáš 44:3). Zaslíbené duchovní oživení Církve skrze vylití Ducha Svatého a je podle Písma dalším znamením posledních časů, v nichž bude Izrael shromážděn zpět do své země. O znovuobnovení Izraele i vylití Ducha na církev mluví i prorok Jóel. Ve 2. kapitole nejprve popisuje návrat Izraele do jeho domovské země a zaslibuje, že tato země bude proměněna z pouště v úrodnou zem. Pokračuje následujícími slovy:

„Poznáte, že jsem uprostřed Izraele a že já, Hospodin, jsem vaším Bohem, a nikdo jiný. Můj lid nebude nikdy zahanben. Potom se stane, že vyleji svého Ducha na každé tělo. Vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny a vaši mládenci budou mít vidění. I na své služebníky a služebnice vyleji v oněch dnech svého Ducha“ (Jóel 2:27-3:2).

Toto speciální vylití začalo už na den Letnic. Petr tehdy prohlásil: „Toto je to, co je řečeno skrze proroka Jóela.“Na počátku 20. století – posledního století druhého milénia - došlo ke dvěma zásadním historickým událostem: Izrael se stal po velmi dlouhé době znovu samostatným národem a Židé z celého světa se začali vracet zpět do své země a zároveň došlo k novému vylití Ducha Svatého na církev, při kterém se začala dít stejná znamení jako o dni Letnic. Obyčejní lidé začali mluvit v jazycích a prorokovat a po celém světě se začalo naplňovat Boží zaslíbení.

Po celém světě…

Ježíš řekl, že „toto evangelium království bude vyhlášeno po celém světě na svědectví všem národům a tehdy přijde konec“ (Matouš 24:14). V době, kdy to řekl, se to zdálo být úsměvným přáním. Dnes se ale toto zaslíbení již téměř naplnilo. Současně s vyhlašováním evangelia o Kristu jsme však zároveň svědky nejvyššího počtu mučednických smrtí a utrpení pronásledovaných křesťanů ve světě. To je satanův projev, který také svědčí o Kristově brzkém návratu. Pozoruje znamení časů a ví, že se Kristus již brzy vrátí a připraví ho o jeho svobodu.

O fenomenálním dvojím znamení konce skrze Izrael a církev mluví ve své knize i Jakub.

„Buďte tedy trpěliví, bratři, až do Pánova příchodu. Hle, rolník očekává vzácný plod země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane raného a pozdního deště. Buďte i vy trpěliví a upevněte svá srdce, protože Pánův příchod se přiblížil“ (Jakub 5:7-8).

Zmínka o raném a pozdním dešti se týká deště Ducha Svatého (Jóel 2:23). Dvě deštivá období reprezentují časy rané církve a církve posledních dní těsně před tím, než Bůh přiloží srp ke žni. Staletí mezi prvním a posledním vylitím Ducha byla obdobím sucha. Pozdní déšť dává vzrůst klasům v plné obilí, které je připraveno ke žni. To je úroda, pro kterou se Kristus vrací na zem, aby ji shromáždil. Přichází, aby sklidil svět.

‚Normálnost‘ je sama o sobě znamením

Co to ale znamená pro nás? Kromě těchto znamení bude život na naší planetě běžet dál, jakoby se nic zvláštního nedělo. Ježíš označil i tuto „normálnost“ života za znamení, když řekl:

„Neboť jak tomu bylo za dnů Noe, tak tomu bude i při příchodu Syna člověka. Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka“ (Matouš 24:37-39).

Ježíš zároveň přirovnal poslední dny k posledním dnům Sodomy a Gomory: „Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka“ (Lukáš 17:28-30). Ježíš se na dvou různých místech zmiňuje o jídle a pití, což zjevně vychází již z Ezechielova proroctví:

„Hle, toto byla zvrácenost tvé sestry Sodomy: Vznešenost, nasycenost chlebem a utěšená bezstarostnost, to měla ona i její dcery, ale ruku chudého a nuzného neposilovala. Povyšovaly se a páchaly přede mnou ohavnost. Odstranil jsem je tedy, jakmile jsem to spatřil“ (Ezechiel 16:49-50).

Bůh je trpělivý – až do určitého bodu

Tato slova dokonale vystihují stav současného světa. Lidé nikdy v historii nebyli tak nasyceni chlebem jako v současné době. Žijeme v konzumním světě, ve kterém se lidé honí za hmotnými statky a snaží se stále lépe a lépe naplňovat své materiální potřeby. Lidé jsou tím natolik posedlí, že se pro ně hmotné věci staly prioritou a vytěsnily z lidských životů touhu po Bohu.

Bůh tomu ale nebude na věky mlčky přihlížet. Kristův návrat na zem s sebou přinese velké soužení, kterým budou muset projít bezbožní – ti, kteří odmítli Krista. Věřícím přinese slávu. Kristus shromáždí své vyvolené ze všech čtyř stran země – mrtvé i živé – aby s Ním byli na věky.

Žijeme v době intelektualismu a arogance, ale poselství evangelia se od doby, kdy Pavel kázal v Aténách, nijak nezměnilo: „Bůh... nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých“ (Skutky 17:30-31).

Co s tím?

Znáte Toho, který se brzy vrátí na zem? Jste připraveni na setkání s Ním? Jednoho dne se s ním zcela jistě setkáte. Bible Vás však vybízí, abyste činili pokání - jinak řečeno: přestali hřešit i milovat hřích. To ale nezvládnete ze své vlastní síly. Jedině Bůh Vám může dát sílu k tomu obrátit se k Němu a rozloučit se s hříchem. Jestliže dosud nevěříte v Pána Ježíše Krista – v Toho, který se brzy vrátí na zem – ale víte, že byste v Něj měli a chtěli věřit, modlete se, prosím, následující modlitbu a připravte se na setkání s Ním.

 „Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně“ (Římanům 10:9-10).

Drahý nebeský Otče,
přicházím k Tobě ve jménu Ježíše Krista.
Přicházím se svými hříchy, starostmi a závislostmi.
Obmyj mě nyní Ježíšovou vzácnou krví, která byla prolita na Golgotě.
Zlom okovy hříchu a satanova pouta v mém životě a v mojí rodině.
Chci Ti cele náležet, a proto Ti teď vydávám svého ducha, duši i tělo a svěřuji Ti je pro zbývající čas mého života na zemi i na věčnost.

Věřím jenom Tobě, Pane Ježíši Kriste. Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.
Věřím svým srdcem a nyní vyznávám svými ústy,
že jsi můj Spasitel, Pán a Bůh.

Věřím, že jsem se nyní znovuzrodil a že jsem Božím dítětem.
Věřím tomu a přijímám to ve jménu Ježíše.

Amen.

Jestliže jste se modlili tuto modlitbu a mysleli svá slova vážně, jste jistě připraveni setkat se s Tím, který přichází. A On se již těší na setkání s Vámi!

A pokud jste znovuzrození věřící, vězte, že čas vašeho života je v Jeho rukou. Až se zjeví, shromáždíme se radostně okolo jeho trůnu. Víme, že máme podíl na Jeho odměně, protože jsme jeho rukami a nohami zde na zemi a věrně mu až do konce sloužíme.

Reinhard Bonnke

 

Dne 21. prosince 2020 byla dlouholetá členka naší rady Erna Marquardtová ve věku 92 let povolaná domů k Pánu.

Erna i její sestra Frieda byly našimi dlouholetými podporovatelkami, které CfaN velice napomohly, aby byl tím, čím je dnes. Jejich dlouhé roky věrné služby a oddanosti Pánu – zejména v raných letech této služby – byly mocným požehnáním pro Reinharda, Anni a celý současný CfaN.

Living a Life of Fire

Reinhard Bonnke's autobiography

This is an autobiography that will inspire and challenge you!

Duch svatý

Jsme hořlaví, nebo ohnivzdorní?

Tato dynamická kniha o Duchu svatém sestává z devíti oddílů, které ve vás rozdmýchají oheň: Duch svatý osvětluje; Duch a Syn – ten, kdo křtí, je…